DUBEN

1. 4. A máme tu jaro! Už všichni mysleli, že nikdy nebude, že si vzalo dovolenou a odjelo někam do lepších časů. Před týdnem nás šokovalo množství krokusů, které vykvetly na zahradě. Z věčného hrabání sněhu na chodníku máme hrby jako mandolíny, chce to změnu pohybu!

Konečně zmizel ten ledovec na zahradě, ale na trávníku se vynořily archeologické vrstvy zimního borďasu, psích šrapnelů a pilin, co zbyly po kácení hrušky s moniliozou. Vyklučili sme také staré maliny a ostříhali suché chryzantémy. Uklízím trávník opatrně jemnými hrabkami, abych v té nacucané béžové čupřině nevyčesala předčasné lysiny Psí bobky neberou konce a v tom svatém nadšení uklízím i ty cizí kolem baráku a na předzahrádce, spolu s vajgly a ostatními poklady, o které se citliví sousedé měli potřebu s námi rozdělit. Fuuuuj! :-(

Stříkáme broskev proti kadeřavosti pomocí toho přístroje, co jsme dostali k vánocům. Koupili jsme taky šrotovník na větve, vypadá to vachrlatě, když do toho strkám větve, brní mne ruce, ale namlelo to větve, z ketrých jme udělali mulč ke stromům a keřům a taky jsme pomleli část těch houževnatých a neskladných lodyh na kompostu, aby to slehlo a dočkali jsme se kompostu dříve než bude Bětčin vnuk promovat. Jak by tady bylo krásně, kdyby sousedu - popelářovi nevyhrával tranzistorák a ob zahradu neštěkala ta bestie, nebo kdyby se aspoň ten pes dohodl s popelářem a dělali kravál jeden víkend a druhý bylo ticho, ale to oni ne, maj to rozdělené jako služby ve špitále.

Stříhá se růže, buddleia, rozhrabujeme kopečky hlíny kolem růží.

Přijíždí otec s Martou a jedeme slavit k místním Číňanům opožděně otcovy narozky. Protože je Apríla, Petr tvrdí Martě, že seknul s prací a šel si duševně odpočinout k Mac Donaldovi, kde pracuje v kuchyni. Marta to sní i s navijákem, ale jméno věhlasné firmy na ni zapůsobilo tak, že v tom nevidí žádný propad v kariéře :-)

Aby trochu vzali na milost Počernice, které Marta strašlivě pohaněla, jedeme s nimi na procházku ke Svépravickým rybníkům, kde se jim líbilo.

Zdivočelá krásným počasím jsem se vrhla do Hornbachu, zakoupila 4 klematisy, které jsem vysadila k žebříčku vepředu, jeden křivouš - ten zakotvil na žebříčku u skleníku, naproti vistárii  a neudržela jsem se a vedle do záhonu jsem zasadila taky pár petrklíčů a zahradních sedmikrásek, kterým se zhroutily a zlámaly stonky, nesoucí těžké hlavičky květů a válejí se po záhonku jako po válečné genocidě. K jalovcům přisazuji dopředu červený pryskyřník a na záhon k cibuli petržel.

Zakoupila jsem nesmyslné množství semínek letniček a pytel cibulek mečíků a dvě jiřiny, které ještě nemám.

7. 4.  Přijíždí natěšený otec krásným počasím z minulého týdne a plní svůj slib ostříhání tújového plotu, který se ale nesmí stříhat za mokra, jelikož má vzácný plotostřih, který vytahuje až podle meteorologické předpovědi, kontrole vlkosti, izobar a izochor. Samozřejmě se dalo do deště. Otec nevyklidil pole a stříhá zavile plot dál, stroj nestroj. Uklízím chvíli větve, ale pak prchám před deštěm domů.

Petr zryl záhony, odtrhl ten hnusný černý igelit a vyryl staré jahody, já namočila jiřiny a dala je do skleníku spolu s pelargoniemi. Musím na ně koupit nějaké hnojivo. Večer jsme poprvé grilovali, znuděný Indee, který se pořád snažil zašívat doma, když pochopil, o co jde, nadšeně asistoval. :-) 

14. 4.  Vytahuji ze skleníku jiřiny za překvapených skřeků nelibosti Marie a Alžběty nad tím, kolik jich je a jak se jim tyto květiny nelíbí, ještě dělím hlizy od sebe a chrochtám si, že nejsou vyschlé, zima v písku jim udělala lépe než předchozí skladování v novinách v suchu ve sklepě činžáku. Některé už začínají klíčit. Rozsazujeme je v záhoně pod kobercem, tam jsem nechala jen pruh na srdcovky, objednané ve Starklovi spolu s čechravami (no jo, no, já se nepoučím). Čechravy dám pod meruňku, tam by měly mít stín.

V předním záhonu u trávníku odkvetlé krokusy vystřídaly ladoňky, trsy modřence, který ještě nekvete, jedna bledulka a tlačí se ven nesměle i přesazené hortenzie z chaty, pidilístky chryzantémy a dokonce pivoňky. V záhoně za jalovcem ožívají lístky dlužichy. Vepředu pod modřínem kvete bílá ladoňka a černé hyacinty nasazují poupata. V předzahrádce na chodníku se objevují první kvítky zlatého deště.

Dlouhý záhon u skleníku a sousedící půlku až k cestičce osazuje Marie s Alžbětou letničkami, na druhý konec záhonu, kde jsou petrklíče a sedmikrásky, se dávají ještě jiřiny. Zbytek soliterních jiřinkových hlíz nasadila Betynka do truhlíků.

16.4. Zakoupila jsem si v Obi kalokvět, je to moc hezká kytka, ovšem co s ní budu dělat, ví bůh, na cedulce nepíší, do jaké to má přijít půdy, mrskla jsem změť kořenů zčásti do květináče a dva do truhlíků, uvidíme, jak se to bude mít k světu.  (Dodatečná poznámka - k světu se neměl vůbec a ještě méně k květu :-()

23.4. Rozkvetly meruňky, hyacinty, nakvítají modřence, plicníky, lezou pivoňky, olistily se buddlei, akorát ta vepředu místo psí budky asi chcípla :-( Čekala jsem to spíš od té vepředu na kmínku, překvapilo mne to. Kvetou taky fialky. Podruhé po třech nedělích se stříkaly broskvoně proti kadeřavosti. 

25.4. Rozkvetla mi magnolie u plotu, o které jsem se domnívala, že je to azalka a před ní kvetou malé žluté tulipánky, které se mi strašně líbí. Pod velkou borovici jsem zasadila dva vřesy. Jeňa mi poradila, že k nim mám přihodit rašelinu. Ve skleníku se připravuje pomalu k rašení begónie, roste i ten kalokvět, do tří truhlíků jsem dala do jednoho sporýš, do druhého převislý jasmín a to třetí, fialové, jsem si nezapamatovala.

Jeňa ostříhala  nádherně tis, že má kuželovitý tvar a taky tu velkou buddleiu.